Zámecké muzeum

Poté, co byl renesanční zámek zničen ohněm, vznikl na jeho místě Nový palác. Vrchní zemský stavitel Christian Friedrich Schuricht plánoval stavbu, která se ideálně zapojovala do zámeckého areálu. Také jídelní sál, otevřený v roce 1823, se nacházel v novém paláci.

Jako jediná klasicistní kopule v Drážďanech nese Kopulový sál se svým širokým vstupem do zahrad především reprezentativní charakter. Šest volně stojících korintských sloupů na každé straně čtvercové místnosti nese kazetovou visící kopuli s otevřenou lucernou. Carl Christian Vogel von Vogelstein namaloval stěny podle zkušeností, které získal v Římě a názorů, ovlivněných nazarénismem.

V Novém paláci, dokončeném v roce 1830, nesměla chybět kuchyně¨. Královská dvorská kuchyně musela denně zaopatřit královskou rodinu, ale také dvůr se služebnictvem – tedy nejméně 70 osob. Královská dvorská kuchyně je přísně strukturovaná podle činností. »Ochutnávárna«, »Smažírna«, »Pekárna«, »Špikovna«, »Masný sklep«, »Zahrádka«, »Lednice« a »Kuchyňská písárna«. V každé části kuchyni byl odpovědný »vrchní kuchař«, »kuchař na pečení« a »kuchař na smažení« s dalším personálem. Celkem 27 zaměstnanců pracovalo ve dvorské kuchyni – všichni koordinováni mistrem kuchařem a jeho písárnou.

Při požáru starého renesančního zámku v roce 1818 byla valná část kuchyňského inventáře ztracena, takže dvorská kuchyně musela být nově zařízena. Když královský rok v roce 1918 abdikoval, byla kuchyně využívána jinými způsoby. Struktura místností a téměř celý inventář byly v roce 2000 při zahájení rekonstrukce zničeny nebo ztraceny. Písemné zdroje, obrazy a stavebně archeologické stopy pomáhaly při obnovení. Dnešní nábytek a části strojů na vaření jsou historicky věrné kopie, části vybavení byly dokoupeny. Vystavené kuchyňské měděné nádobí pochází ze saského dvora. Od roku 2003 se Královská dvorská kuchyně opět skví ve své »staré« kráse.

Stavbou Nového paláce vrchního zemského stavitele Christiana Friedricha Schurichta se podařilo vytvořit závěr východního křídla pillnitzkého zámeckého areálu , v jehož severním křídle byla mezi lety 1823 až 1829 postavena nová jednolodní Katolická dvorní kaple. I přes prostý zevnějšek představuje Dvorní kaple svoji bohatou výzdobou a nástěnnými malbami Carla Christiana Vogela von Vogelsteins vztah k náboženství a reprezentativní nároky královského rodu. Mariánský cyklus al fresco, jenž malíř vytvořil spolu se studenty drážďanské Akademie, zdobí od roku 1829 Katolickou kapli. Dne 16. června 1830 zasvětil biskup Mauermann kapli nejsvětější Trojici. Dodnes ji využívá katolická církev.